Fantom opery nás doslova uhranul

V pátek 30. listopadu jsme se s hudebkáři prvních ročníků vydali do Prahy na muzikál A. L. Webera Fantom opery.


Následující řádky z pera Elišky Valachové nám připomínají veliký zážitek, na který se jen tak nezapomíná:


Celý děj i filmovou adaptaci jsem znala, i když se musím přiznat, že jsem ji celou v kuse nikdy neviděla, nebo je to už hodně dávno. Divadelní provedení mne lákají neuvěřitelně, ale bohužel nemám moc příležitostí a prostředků na to, abych je navštěvovala. V repertoáru jsem ale měla známé árie. Jela jsem s tím, že se těším, ale zároveň mám obavy z úrovně překladu a vůbec celkové kvalitě zpracování.


Má nevelká očekávání byla vysoce předčena - po pěvecky hudební, herecké i každé jiné stránce. Z pravidla jsem byla uchvácena rozsahem a čistotou hlasů hlavních zpěvaček a zpěváků - konkrétně mě fascinovala scéna, kde proběhla zpívaná hádka mezi nejméně osmi, ne-li více postavami, v níž se dokázali brilantně sehrát. Slzavý závěr v provedení jak Moniky Sommerové, tak hlavně Mariana Vojtka byl neuvěřitelný - řekla bych, že jsme měli štěstí na obsazení.


Herecké výkony by se daly srovnat s těmi brodwayskými, jelikož mne dojaly, což u mne není zvykem. Co se týče kulis, všechny nás odrovnal "padající" lustr vznášející se napříč celým hledištěm a ohňové efekty. To všechno se spojilo, alespoň pro mě, v troufám si říct prozatím nejlepší umělecký zážitek. Síla, kterou dokázali účinkující a dílo působit jsou neuvěřitelné a chápu, proč je Fantom opery jedním z nejoblíbenějších a nejhranějších muzikálů na světě.


Šárka Kodýmová



Zpět na seznam článků ...

Autor: Kodýmová Šárka | 315 přečtení | 12. 12. 2018

Informační e-mailVytisknout článek
Starý email
Office 365
Kalendář
<<  Červen  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
Redakční systém
Login:
Heslo:

Generováno systémem phpRS