Tercie v Ostravě - verze 2.0

Když terciáni začátkem prosince vyprávěli, jak letos nikam nejezdíme, tak je určitě nenapadlo, že na jaře urazí během jediného měsíce více než 1 600 km.

 

Po minulém jednoznačném postupu v soutěžní hře Bludiště nás v úterý 25. dubna čekalo další natáčení. Do Ostravy jsme však vyrazili jako každý správný sportovní tým již o den dříve, aby mohla proběhnout aklimatizace na místní podnebí. Ale začneme pěkně od začátku...

 

Již na konci prvního natáčení pronesl Kristián jako kapitán větu, která zaskočila všechny ve studiu: "Příště určitě budeme střídat a tým bude jiný". V tuto chvíli pouze tým věděl, že Violka bude 25. dubna na soustředění plavecké reprezentace a nebude se moci zúčastnit dalších dílů. Třída měla 4 týdny na výběr náhradníka, ale toto rozhodnutí přišlo až v autobuse cestou do Ostravy. Violku nahradí Lucka Hradecká.

 

Odjezd byl naplánován na pondělí 24. 4. v 8:30 od budovy Gymnázia. Se zastávkou na oblíbeném odpočívadle s McDonaldem jsme dorazili v 15:30 do Ostravy. Zde jsme měli již domluvenou exkurzi v důlním muzeu.

 

Exkurze v důlním muzeu

 

Dvouhodinová exkurze v důlním muzeu byla rozdělena na dvě části. Na část teoretickou zaměřenou na báňské záchranáře a na část ukázkovou, kdy jsme sfárali do hloubky 622 m. 

V první části  jsme se seznámili s přístroji a vybavením záchranářů. Bylo nám představeno vybavení historické, ale i současné moderní pomůcky. Na závěr první části jsme si mohli projít cvičnou dráhu.

 

Druhá část začala velmi nečekaně. Pan průvodce nám nandal helmy a nastoupili jsme do výtahu. Na ukazateli klesání se začali dít věci. Číslo velmi rychle rostlo a zastavilo se až na hodnotě 622 m, to za necelou minutu klesání. V šachtě jsem se podívali na několik strojů - ano i kombajn může být v šachtě dolu... Dozvěděli jsme se velmi zajímavé a důležité informace o práci horníků. Když pan průvodce vyhlásil chvilku absolutní tmy a zhasl všechny světla v šachtě, bylo to velmi zajímavé ale i trošku mystické. Po hodinové prohlídce šachet, vybavení, způsobu těžby uhlí a principu horníků jsme opět výtahem vystoupali na povrch.

 

Největší plus celé exkurze a návštěvy tohoto muzea vidím v pánech průvodcích. V obou případech šlo o muže, kteří mají více než 70 let, ale celý život se živili prací, kterou nám nyní představovali. Na výkladu to bylo velmi znát, když někdo v dole tráví 40 let, tak ho nepřekvapí žádná otázka, dokáže vše podrobně vysvětlit a doplnit výklad historkou z vlastní praxe.

 

Ubytování v Bolaticích 

 

 Soustředění týmu před rozhodující bitvou probíhalo v několika hvězdičkovém hotelu v Bolaticích, což je vesnička kousek od Polských hranic. Po večeři ve zdejší vyhlášené a nejnavštěvovanější místní restauraci jsme začali ještě trénovat na blížící se Majáles. V noci bylo poměrně veselo, ale on v apartmánech pro 8 lidí ani nemůže být úplně klid. 

 

Natáčení soutěže Bludiště 

 

V úterý ráno nasedáme do týmového autobusu a odjíždíme směrem ke studiu, kde nás čeká velmi obtížný boj. Po příjezdu již vidíme našeho dnešního soupeře. Výškový rozdíl je znatelný - samozřejmě pro soupeře, ale uvidíme jak klání dopadne. Ze začátku je na celém týmu i divácích znatelná únava spojená s trémou z druhého natáčení. Žáky trošku svazoval fakt, že při postupu do dalšího kola, mají na středu slíbené studijní volno (kvůli velmi pozdnímu návratu z Ostravy).

 

Samotný průběh dopoledního klání byl velmi vyrovnaný. Chvilku vedeme my a chvilku soupeř. Nebudeme nyní prozrazovat bodové zisky - již zanedlouho nás uvidíte v televizi. Tentokrát však nebylo rozhodnuto před závěrečnou disciplínou a o vítězi musela rozhodnout až tajenka.

 

V tuto chvíli mají všichni přítomní tep na úrovni sprintera, pevně si mačkají palce a čekají na výsledný verdikt. Najednou se přihlásí Kristián a říká "......" (neprozradím tajenku, ať můžete hádat u Tv). Roman chvilku napíná všechny přítomné a následně mu tuto odpověď schvaluje. Na naší straně vypukla neopakovatelná radost, holky v týmu se objímají a po tváři jim tečou slzy štěstí. Aktuálně však nikdo neví, zda mají radost z výhry nebo z volné středy - a asi se to již nikdy nedozvíme.

 

Objednáváme si pizzu k obědu a čekáme na našeho odpoledního soupeře. Chudák pán, který rozváží pizzu. Sedí ve svém malém autíčku a žene se na něho 20 hladových holek... Má můj obdiv, že neujel :D Po obědě si bereme kroniku a jdeme si pro podpisy režiséra, kameramana a moderátora soutěže.

 

Konečně dorazil náš soupeř, který je z Velkých Pavlovic a můžeme se vrhnout do natáčení 3. a pro nás již posledního dílu. Již od samotného začátku je znát úleva a klid na naší straně. Diváci dodávají celému natáčení velmi divokou kulisu. Ve všech disciplínách dominujeme a soupeře pomalu, ale jistě ničíme a posíláme domu na jih Moravy. I tentokrát je o naší výhře rozhodnuto již před tajenkou. Tu nakonec uhodne soupeř, ale i tak se stáváme opět vítěznou školou a získáváme zlatý hattrick.

 

Jak jsme si vedli konkrétně? Splnil pan učitel svůj úkol? Jde nám více fyzická či vědomostní část soutěže? Na tyto, ale i další otázky naleznete odpovědi tři červnové soboty za sebou. 

 

3. června

10. června

17 června

 

Naše další plány?

 

Ještě než se z nás stanou televizní hvězdy, tak vyrazíme bojovat o další úspěchy. Tentokrát půjde pouze o fyzickou soutěž. 19. května vyrážíme vyzkoušet závody dračích lodí na Lipně a věříme, že ve velmi silné konkurenci se nám povede uspět a neuděláme ostudu - a snad ani eskymáka (i když s dračí lodí ho neumí ani Áňa Paloudů).

Dále nás čeká týdenní výlet na Moravu, výlet na raftech na Vltavě a v září škola v přírodě na "Pírkáči"

 


Zpět na seznam článků ...

Autor: Hejna Tomáš | 321 přečtení | 14. 05. 2017

Informační e-mailVytisknout článek
Webmail
Office 365
Kalendář
<<  Červen  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   
Redakční systém
Login:
Heslo:

Generováno systémem phpRS