Tercie v Ostravě - verze 2.0

Autor: Hejna Tomáš <hejna(at)gymck.cz>, Téma: Zprávy, Vydáno dne: 14. 05. 2017

Další velmi povedený výjezd do Ostravy na natáčení Bludiště.

Když terciáni začátkem prosince vyprávěli, jak letos nikam nejezdíme, tak je určitě nenapadlo, že na jaře urazí během jediného měsíce více než 1 600 km.

 

Po minulém jednoznačném postupu v soutěžní hře Bludiště nás v úterý 25. dubna čekalo další natáčení. Do Ostravy jsme však vyrazili jako každý správný sportovní tým již o den dříve, aby mohla proběhnout aklimatizace na místní podnebí. Ale začneme pěkně od začátku...

 

Již na konci prvního natáčení pronesl Kristián jako kapitán větu, která zaskočila všechny ve studiu: "Příště určitě budeme střídat a tým bude jiný". V tuto chvíli pouze tým věděl, že Violka bude 25. dubna na soustředění plavecké reprezentace a nebude se moci zúčastnit dalších dílů. Třída měla 4 týdny na výběr náhradníka, ale toto rozhodnutí přišlo až v autobuse cestou do Ostravy. Violku nahradí Lucka Hradecká.

 

Odjezd byl naplánován na pondělí 24. 4. v 8:30 od budovy Gymnázia. Se zastávkou na oblíbeném odpočívadle s McDonaldem jsme dorazili v 15:30 do Ostravy. Zde jsme měli již domluvenou exkurzi v důlním muzeu.

 

Exkurze v důlním muzeu

 

Dvouhodinová exkurze v důlním muzeu byla rozdělena na dvě části. Na část teoretickou zaměřenou na báňské záchranáře a na část ukázkovou, kdy jsme sfárali do hloubky 622 m. 

V první části  jsme se seznámili s přístroji a vybavením záchranářů. Bylo nám představeno vybavení historické, ale i současné moderní pomůcky. Na závěr první části jsme si mohli projít cvičnou dráhu.

 

Druhá část začala velmi nečekaně. Pan průvodce nám nandal helmy a nastoupili jsme do výtahu. Na ukazateli klesání se začali dít věci. Číslo velmi rychle rostlo a zastavilo se až na hodnotě 622 m, to za necelou minutu klesání. V šachtě jsem se podívali na několik strojů - ano i kombajn může být v šachtě dolu... Dozvěděli jsme se velmi zajímavé a důležité informace o práci horníků. Když pan průvodce vyhlásil chvilku absolutní tmy a zhasl všechny světla v šachtě, bylo to velmi zajímavé ale i trošku mystické. Po hodinové prohlídce šachet, vybavení, způsobu těžby uhlí a principu horníků jsme opět výtahem vystoupali na povrch.

 

Největší plus celé exkurze a návštěvy tohoto muzea vidím v pánech průvodcích. V obou případech šlo o muže, kteří mají více než 70 let, ale celý život se živili prací, kterou nám nyní představovali. Na výkladu to bylo velmi znát, když někdo v dole tráví 40 let, tak ho nepřekvapí žádná otázka, dokáže vše podrobně vysvětlit a doplnit výklad historkou z vlastní praxe.

 

Ubytování v Bolaticích 

 

 Soustředění týmu před rozhodující bitvou probíhalo v několika hvězdičkovém hotelu v Bolaticích, což je vesnička kousek od Polských hranic. Po večeři ve zdejší vyhlášené a nejnavštěvovanější místní restauraci jsme začali ještě trénovat na blížící se Majáles. V noci bylo poměrně veselo, ale on v apartmánech pro 8 lidí ani nemůže být úplně klid. 

 

Natáčení soutěže Bludiště 

 

V úterý ráno nasedáme do týmového autobusu a odjíždíme směrem ke studiu, kde nás čeká velmi obtížný boj. Po příjezdu již vidíme našeho dnešního soupeře. Výškový rozdíl je znatelný - samozřejmě pro soupeře, ale uvidíme jak klání dopadne. Ze začátku je na celém týmu i divácích znatelná únava spojená s trémou z druhého natáčení. Žáky trošku svazoval fakt, že při postupu do dalšího kola, mají na středu slíbené studijní volno (kvůli velmi pozdnímu návratu z Ostravy).

 

Samotný průběh dopoledního klání byl velmi vyrovnaný. Chvilku vedeme my a chvilku soupeř. Nebudeme nyní prozrazovat bodové zisky - již zanedlouho nás uvidíte v televizi. Tentokrát však nebylo rozhodnuto před závěrečnou disciplínou a o vítězi musela rozhodnout až tajenka.

 

V tuto chvíli mají všichni přítomní tep na úrovni sprintera, pevně si mačkají palce a čekají na výsledný verdikt. Najednou se přihlásí Kristián a říká "......" (neprozradím tajenku, ať můžete hádat u Tv). Roman chvilku napíná všechny přítomné a následně mu tuto odpověď schvaluje. Na naší straně vypukla neopakovatelná radost, holky v týmu se objímají a po tváři jim tečou slzy štěstí. Aktuálně však nikdo neví, zda mají radost z výhry nebo z volné středy - a asi se to již nikdy nedozvíme.

 

Objednáváme si pizzu k obědu a čekáme na našeho odpoledního soupeře. Chudák pán, který rozváží pizzu. Sedí ve svém malém autíčku a žene se na něho 20 hladových holek... Má můj obdiv, že neujel :D Po obědě si bereme kroniku a jdeme si pro podpisy režiséra, kameramana a moderátora soutěže.

 

Konečně dorazil náš soupeř, který je z Velkých Pavlovic a můžeme se vrhnout do natáčení 3. a pro nás již posledního dílu. Již od samotného začátku je znát úleva a klid na naší straně. Diváci dodávají celému natáčení velmi divokou kulisu. Ve všech disciplínách dominujeme a soupeře pomalu, ale jistě ničíme a posíláme domu na jih Moravy. I tentokrát je o naší výhře rozhodnuto již před tajenkou. Tu nakonec uhodne soupeř, ale i tak se stáváme opět vítěznou školou a získáváme zlatý hattrick.

 

Jak jsme si vedli konkrétně? Splnil pan učitel svůj úkol? Jde nám více fyzická či vědomostní část soutěže? Na tyto, ale i další otázky naleznete odpovědi tři červnové soboty za sebou. 

 

3. června

10. června

17 června

 

Naše další plány?

 

Ještě než se z nás stanou televizní hvězdy, tak vyrazíme bojovat o další úspěchy. Tentokrát půjde pouze o fyzickou soutěž. 19. května vyrážíme vyzkoušet závody dračích lodí na Lipně a věříme, že ve velmi silné konkurenci se nám povede uspět a neuděláme ostudu - a snad ani eskymáka (i když s dračí lodí ho neumí ani Áňa Paloudů).

Dále nás čeká týdenní výlet na Moravu, výlet na raftech na Vltavě a v září škola v přírodě na "Pírkáči"