Italienische Wege in Český Krumlov

Autor: Šulistová Ilona <sulistova(at)gymck.cz>, Téma: _Projekt Comenius, Vydáno dne: 29. 03. 2015

Minulý týden se nesl v italském duchu!

Téměř celý týden strávili vybraní studenti našeho gymnázia se svými italskými partnery. Setkání se uskutečnilo v rámci projektu Comenius- Wege in Europa.



V neděli těsně před dvanáctou dorazila do Krumlova skupina studentů. Hned na první pohled a hlavně poslech bylo vidět i slyšet, že dorazili z Itálie. Sotva opustili shuttle busy, naprosto beze strachu, temperamentně a nesmírně přátelsky si rozebrali svoje partnery a vyrazili s nimi ke svým dočasným domovům. Co se odpoledne dělo, dělo se pouze v režii jednotlivých rodin. "Chtěli jsme, aby si naši partneři hlavně odpočinuli, měli za sebou totiž týdenní pobyt ve Vídni a před sebou neméně náročný týden u nás v Krumlově, "uvedli účastníci projektu. 

 

Každý den programu byl nějak tematicky zaměřen.  Podtitulem našeho projektu jsou cesty. Pondělní cesta vedla za vzděláním a do nitra naší společnosti.  Italové si prohlédli školu, zúčastnili se výuky ve vybraných třídách a kolem poledne jsme všichni společně vyrazili do města. Naše kroky vedly do komunitního centra Kocero. "Chtěli bychom našim partnerům představit nejen idylickou tvář našeho města. Krumlov, to není jen historie. Chceme ukázat, že zde žijí i jiné národnostní skupiny, " přestavila záměr prvního dne Sabina Milová. V Koceru jsme zhlédli prezentaci o historii Romů a jejich kultuře, poslechli si zajímavou přednášku pana Milo, který se pokusil zanalyzovat složitou situaci Romů nejen v České republice, a zaposlouchali se do tónů romské hudby. Připravena pro nás byla i romská pohádka, bylo zajímavé porovnat ji s klasickými českými pohádkami. Závěr pondělního programu patřil dobrému jídlu a hudbě. Abychom se neodchýlili od tématu dne, objednali jsme ochutnávku typických romských jídel v Cikánské jizbě. Zlatou tečkou za prvním dnem byl poslech romských písniček v podání místní romské kapely. Hudbu si užívali především temperamentní Italové, ale ani naši studenti nezůstali pozadu. "Neodolaly jsme, a dokonce jsme si i zatančily, muzikanti byli zkrátka geniální," smály se Verča Holcová a Radka Kmochová, se kterými hudba šila nejvíc.

 

V úterý jsme vyrazili do Českých Budějovic.  Nejprve jsme navštívili pivovar Budvar, hospodářský klenot jižních Čech, po krátké prohlídce města jsme dorazili k dalšímu pokladu, tentokrát architektonickému, a sice k zámku Hluboká nad Vltavou. Abychom Italům představili i sportovní tvář metropole, vzali jsme je nejprve na trénink volejbalového Jihostroje (Trento je mistrovským celkem italské série A1, a tudíž mekkou volejbalu nejen v Itálii) a potom i na trénink hokejového Motoru. Hokej viděla většina z Italů poprvé v životě, návštěva pro ně byla velkým zážitkem.

 

Středu jsme zasvětili Českému Krumlovu a jeho historii. Ráno nás přijal pan starosta a přivítal naše hosty v obřadním sále krumlovské radnice, potom jsme si prohlédli unikátní keramický model města v Regionálním muzeu a prošli si nejhezčí místa ve městě. Po obědě jsme se ponořili do historie téměř dokonale. " Můj partner nejprve nadával, že se má převléct do historického kostýmu, ale potom byl naprosto nadšený a obrovsky si užíval pozornosti ostatních návštěvníků města, " usmíval se Karel Jindra. Jeho partner se stejně jako všichni ostatní Italové a Češi učil tančit renesanční tance v prostorách ZUŠ pod vedením profesionálů z Fioretta . Po výuce jsme se vydali do restaurace Maštal k renesančnímu menu. "Atmosféra byla ohromná, renesanční iluze dokonalá, šaty opravdu dělají člověka i dobu, " říkali všichni shodně. V kostýmech jsme se vydali ještě na poslední noční prohlídku města. Prohlídka byla o to zajímavější, že průvodce nočním Krumlovem nám dělal  sám pan Vilém z Rožmberka, civilním jménem Stanislav Jungwirth.

 

Ve čtvrtek jsme vyrazili opět na cestu. "Chtěli jsme Italům ukázat druhé nejhezčí město České republiky hned po Českém Krumlově- Prahu, " okomentovali rozverně výlet studenti.  Povedlo se, po prohlídce nejkrásnějších pražských památek si všichni mohli dokonce i "zašopovat" ve velkém.

 

V pátek ráno jsme odvezli naše partnery na zastávku shuttle busu. Loučení bylo velmi emotivní, za necelý týden jsme s našimi partnery velmi sblížili. "Byli všichni moc milí a srdeční," shodli se gymnazisté. Loučení není na dlouho, už koncem dubna vyrážíme na cestu do Itálie my. "Už se tam moc těším, " mrkl na nás šibalsky Martin Kvapil, "mám tam totiž nějaké osobní zájmy." 

 

A moc se tam těšíme také i my ostatní.  

 

 

fotografie